Charta 77
pro současnost
a budoucnost
Projekt připomíná odkaz Charty 77 a také životní výročí filozofa Jana Patočky jako inspiraci k občanské odpovědnosti, obraně lidských práv a aktivní péči o demokracii v současné Evropě.
Nadcházející 50.výročí Charty 77 je dobrou příležitostí zamyslet se nad hodnotami, které tehdy bylo třeba prosazovat s osobním nasazením. Jsme přesvědčeni, že jsou důležité i v naší současnosti a také pro budoucnost.
Historie Charty 77
Charta 77 vznikla jako neformální společenství občanů, kteří se nechtěli smířit s různými formami útisku, pronásledování a porušování lidských práv ve své vlasti. Nebyla zamýšlena jako základ politické opozice tehdejšímu režimu, ale jako výraz nesouhlasu s politickým pronásledováním, jako snaha o nenásilnou změnu společenských poměrů a jako nabídka dialogu založená na respektu k lidským a občanským právům, k nimž se tehdejší režim dobrovolně přihlásil a zavázal. Proto vycházela z Helsinských dohod, tedy ze závěrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, které dne 1.srpna 1975 podepsali nejvyšší představitelé všech evropských států, USA a Kanady, včetně Sovětského svazu a ostatních zemí s nedemokratickými politickými poměry. I tyto státy se tak podpisem svých představitelů zavázaly dodržovat lidská a občanská práva. Dodržování těchto zaručených práv se Charta 77 svým úvodním prohlášením a svojí další činností domáhala.
Pod Prohlášením Charty 77 bylo podepsáno 241 československých občanů. V dalších letech se svými podpisy připojili i další, byly jich celkem téměř dva tisíce. Prohlášení, jména signatářů a poté mnoho dalších dokumentů bylo zveřejněno, jak to tehdejší situace umožňovala. Šířily se zejména opisováním na psacím stroji, v dalších letech i některými jednoduchými technikami tisku. Dokumenty byly také čteny v zahraničních rozhlasových stanicích vysílajících česky a slovensky - ve Svobodné Evropě, Hlasu Ameriky a dalších. Celý text prvního prohlášení Charty a to Le Monde, Die Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Zeit, The Times a The New York Times.
Média v tehdejším Československu Chartu 77 odsoudila a vedla proti ní agresivní kampaň. Mnohé známější signatáře Charty média pomlouvala a štvala proti nim veřejné mínění, ale text Prohlášení Charty ani žádnou jeho část nezveřejnila. Přesto nutila známé osobnosti, státní zaměstnance i pracovní kolektivy v továrnách Chartu 77 kritizovat jako akci nepřátel socialismu, míru a pracujícího lidu.
Na co se můžete těšit
blížící se události
K výročí Charty 77 se budou koncem roku 2026 a v průběhu roku 2027 v Praze, v dalších regionech České republiky i na Slovensku konat nejrůznější akce – konference, setkání, výstavy, koncerty, diskuse, veřejné besedy, besedy ve školách, akademické akce, připomínky různých významných osobností:
10.12.2026
Tisková konference: Představení projektu
OBECNÍ DŮM, PRAHA1
10.12.2026
18:00 - 20:00
Vernisáž výstavy: Lidé Charty 77 - Výstava fotografií Jiřího Bednáře
LIBRI PROHIBITI, SENOVÁŽNÉ NÁMĚSTÍ 2, PRAHA 1
12.12.2026
Minulost s námi zůstává
Slavnostní vzpomínkové setkání k 50.výročí Charty 77 a Pocta Marcelu Strykovi
Tabačka Kulturfabrik - kultúrne centrum
Gorkého 2, 040 01 Košice
6.1.2027
OD 16:00
Výroční setkání signatářů u příležitosti 50. výročí založení Charty 77
OBECNÍ DŮM, PRAHA 1
Chcete i vy uspořádat akci
ve vašem regionu?
Uspořádejte ve vašem městě jakoukoliv veřejnou akci k výročí, a to kdykoliv během roku 2027. Charta 77 nepůsobila pouze v Praze a netvořily ji pouze známé historické osobnosti. Připomeňte osobnosti Charty 77 z vašeho okolí!
.png)
Finanční partneři
Partneři projektu
Mediální partneři
%20(2)-1.png)
